Slovníček základních pojmů

od ▪ xenofobie = nedůvěra, odpor až nepřátelství ke všemu cizímu, resp. všemu, co má původ mimo vlastní sociální skupinu, národ, stát; nezáleží na tom, zda jde o příchozí cizince, nebo příslušníky skupin, kteří jsou již občany země

- pro xenofobii je typický protiklad MY a ONI, přičemž obě kategorie jsou obvykle definovány původem, jazykem, barvou pleti a dalšími fyzickými znaky

- xenofobie přechází v tzv. xenoagresi (tj. de facto v otevřený rasismus) postupným naplněním tří kroků:

  1. cizímu prvku (ONI) se dostává negativního vyznění/ konotace = vnímáme MY kontra ONI
  2. v klimatu společnosti začne převládat zobecňování, kdy jsou celé skupiny, národnosti, etnika (např. Romové, sudetští Němci, homosexuálové aj.) posuzovány/ cejchovány jako celek = princip kolektivní viny a trestu
  3. nastupuje ideologizace, která legitimizuje xenofobii jako společenskou normu, popř. jako (státní, vládní, národní, skupinový) program, a ospravedlňuje její negativní dopady = společnost směřuje k ▪ rasismu

Burjanek, Aleš. 2001. Xenofobie po Česku - Jak si stojíme mezi Evropany. Sociální studia 6, 73-89. Dostupné na https://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/080319134116.pdf.


Xenofobie a výzkumy veřejného mínění v ČR

Výzkumu míry tolerance české společnosti a vztahu k národnostním a jiným menšinám se dlouhodobě věnuje CVVM. Z šetření z března 2017 mj. vyplývá, že lidi jiné barvy pleti nechce mít za sousedy 37 % Čechů, cizince jako kategorii 32 %, homosexuály 23 %, lidi s jiným náboženským přesvědčením 19 % atd. (celá zpráva z výzkumu


CVVM v souvisejícím výzkumu zjišťoval i míru antipatií k jednotlivých národnostním skupinám a etnikům, žijícím v ČR. Nejvíce nesympatičtí jsou podle šetření Arabové - školní známka 4,19, Romové - 4,15, Albánci - 3,80, Rumuni - 3,52 atd. (celá zpráva z výzkumu)